|
|
Pracovní uplatnění absolventů navazujícího magisterského programu adiktologie s původním bakalářským vzděláním v jiném oboru
Černá, Kateřina ; Lososová, Amalie (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Východiska: Navazující magisterské studium adiktologie bylo poprvé otevřeno v akademickém roce 2010/2011. Ke studiu se mohou hlásit uchazeči z řad absolventů bakalářského programu adiktologie, tak absolventi jiných bakalářských oborů. Miovský et al. (2021) uvádí příklady uchazečů z příbuzných oborů, jakými jsou psychologie, sociální práce či všeobecná sestra. Uchazeči studiem programu nezískají způsobilost k výkonu profese adiktologa, jedná se o zájmové studium. Pracovní uplatnění absolventů pouze magisterského studia adiktologie nebylo doposud samostatně zmapováno. Pavlovská (2018) dopodrobna zkoumala uplatnění všech absolventů adiktologie od roku 2008 do 2016. Studie tuto práci rozvíjí specifickým zaměřením na uplatnitelnost absolventů pouze magisterského programu s původním bakalářským vzděláním v jiném oboru a doplňuje data do ledna 2023. Cíle: Cílem výzkumu je zmapovat možnosti pracovního uplatnění absolventů navazujícího magisterského studia adiktologie s původním bakalářským vzděláním v jiném oboru. Metody: Základní soubor tvořilo 73 respondentů. Oslovení respondentů proběhlo metodou totálního výběru, výběr vzorku proběhl metodou samovýběru. Výzkumný soubor byl tvořen 49 respondenty, návratnost činila 67 %. Sběr dat proběhl prostřednictvím on-line dotazníkového šetření. Získaná data byla...
|
|
|
Vnímání stáří u pečujícího personálu domova pro seniory
Němečková, Marta ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Vnímání stáří u pečujícího personálu domova pro seniory" se zabývá zmapováním postojů ke stáří napříč týmy pečujících osob v domovech pro seniory a u studentů, kteří se na výkon povolání pracovníka v sociálních službách teprve připravují. Cílem práce je detabuizace problematiky postojů ke stáří u pracovníků v sociálních službách a komparace s postoji ke stáří u studentů pečovatelství. Teoretická část práce vymezuje pečující personál v domově pro seniory, a objasňuje pojmy vnímání a postoje. Dále se věnuje stáří obecně, postavením seniorů ve společnosti a pobytovými službami. V empirické části jsou prezentovány a diskutovány vlastní výsledky kvantitativního výzkumu ve vztahu ke stanoveným hypotézám. Metodou výzkumného šetření je česká verze standardizovaného dotazníku Postoje ke stáří WHOQOL-AAQ, doplněná o dotazník demografických údajů vlastní konstrukce. Dotazník byl distribuován pečujícímu personálu ve dvou pražských domovech pro seniory a v Dívčí škole mezi studenty pečovatelství. Výsledky: Do výzkumu je zahrnuto 112 řádně vyplněných dotazníků. Daty je podpořen s věkem vzrůstající kladný vztah studentů pečovatelství ke stáří, a dále zjištění, že pozitivnější vztah ke stáří mají profesionální pečující oproti studentům pečovatelství. Závěrem jsou zmíněny silné a slabé stránky...
|
|
|
Moc v pomáhajících profesích. Moc v pomáhajících profesích se zřetelem na specifické prostředí českého dětského domova.
Balická, Kateřina ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Hudcová, Eliška (oponent)
1 Anotace Cílem diplomové práce s názvem Moc v pomáhajících profesích je popsat specifika moci ve vztahu pomáhající a potřebný a předložit možné teoretické koncepty pomocí kterých lze mocenské vztahy v pomáhajících profesích analyzovat. Práce se mimo jiné soustředí na teorii trojúhelníku vzájemné závislosti, na jejímž základě je možné více porozumět vztahům, ve kterých je moc využívána k naplnění potřeb "mocensky silnější" strany. v druhé části práce je téma moci konkrétně zasazeno do prostředí dětského domova a do vztahu vychovatel - dítě v dětském domově. Tato část nabízí aplikaci konceptuálního rámce teorie vztahů vzájemné závislosti pro účely reflexe mocenských postavení a mocenských vztahů v pomáhajících profesích.
|
|
|
Etika ctností v profesi zdravotnického záchranáře
BRUS, Adam
Bakalářská práce na téma "Etika ctností v profesi zdravotnického záchranáře" obsahuje dvě základní části, a to část teoretickou a praktickou. V této práci se zabýváme etikou ctností, která klade důraz na morální charakter konajícího jedince, zabývá se tedy tím, jaký má být charakter toho, kdo něco koná. Teoretická část vysvětluje čtenářům jednotlivé pojmy, díky kterým jsou pak následně schopni nahlédnout do dané problematiky, jedná se o vymezení takzvaného teoretického rámce. Nejprve je vysvětlena etika jako taková, co si pod pojmem můžeme představit a čím se zabývá. Následují různé druhy etických teorií, přes které se čtenáři dostanou až k samotné etice ctností. Potom je vysvětlen pojem samotné ctnosti, což je pro čtenáře klíčové. Dále je zmínka o lékařské etice, bioetice a pomáhajících profesí. Dalším probíraným tématem je osobnost zdravotnického záchranáře. Cíle této bakalářské práce byly stanoveny následovně. Prvním cílem bylo zjistit význam etiky ctností v profesi zdravotnického záchranáře. Druhým cílem bylo popsat, jaké ctnosti jsou v profesi zdravotnického záchranáře důležité. Posledním cílem bylo zmapovat morální povědomí zdravotnických záchranářů v kontextu etiky ctností. Praktická část obsahuje informace, které byly získané na základě polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři, kterých bylo celkem deset. Výzkumné šetření bylo prováděno na základě kvalitativní strategie. Získaná data byla zpracována, analyzována a pro větší přehled následně rozdělena do 5 kategorií. K této bakalářské práci byly stanoveny tři výzkumné otázky. První otázka zjišťovala, jaké je povědomí zdravotnických záchranářů v kontextu etiky ctností. Ze samotného výzkumu vyplývá, že většina zdravotnických záchranářů nebyla schopna vysvětlit pojem etiky ctností. Jejich odpovědi buďto nebyly žádné, nebo byly neúplné. Druhá otázka zkoumala, jaké ctnosti považují zdravotničtí záchranáři pro výkon své profese za důležité. Všichni kromě ZZ 5 dokázali vyjmenovat a popsat konkrétní ctnosti, které jsou důležité v jejich profesi. Poslední otázka se zabývala tím, jaké faktory ovlivňují ctnosti zdravotnických záchranářů. Zdravotničtí záchranáři odpovídali na faktory, které ovlivňují jimi uvedené ctnosti nejprve negativně a následně pozitivně. Odpověď na otázku "jací máme být" jsme sice nedostali, ale věříme, že námi stanovené cíle se podařilo naplnit, a čtenáři díky tomu mohou nahlédnout do dané problematiky a pochopit podstatu a důležitost ctností v profesi zdravotnického záchranáře. Práce pomáhá zhodnotit význam etiky ctností v profesi zdravotnického záchranáře. Práce bude využita v rámci teoretické přípravy budoucích zdravotnických záchranářů v předmětu Etika v přednemocniční neodkladné péči. Tato práce může zdravotnické záchranáře inspirovat k uvažování o etickém rozměru jejich profese.
|
|
|
Koučink coby profese: východiska pro profesní etiku koučinku a reflexe vybraných témat
Červenka Kocourková, Karolína ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Tato diplomová práce představuje koučink coby samostatnou profesi. Ukazuje, že se nejedná pouze o metodu vzdělávání, poradenství nebo řízení zaměstnanců, která by se pak v důsledku řídila etikami oborů, v nichž je aplikována, ale že koučink je profese, která má svou vlastní metodiku, výzkum a praxi, během níž vyvstávají vlastní specifické etické otázky a na vybrané z nich se tato diplomová práce zaměřuje V první části se práce zabývá otázkou samotného pojmu koučinku. Na základě definice koučinku a jeho historického vývoje dokládá odlišnosti koučinku od psychoterapie, mentoringu, poradenství a také od sportovního trenérství. Zkoumá etymologii slova kouč a to, zda existuje vhodnější český ekvivalent tohoto označení, které je v povědomí veřejnosti úzce spojeno především se sportovním prostředím. Práce definuje profesní základnu koučinku, vymezuje jeho postavení mezi pomáhajícími profesemi, ukazuje jeho nezávislost a nalézá tak i výchozí body pro budoucí etickou reflexi. V druhé části diplomová práce stanovuje paradigma vztahu kouče a klienta, definuje profesní kompetence kouče a předpoklady na straně klienta. Také představuje etické problémy, které jsou pro profesi kouče specifické. Tyto problémy mimo jiné vznikají v trojstranném vztahu kouče, klienta (koučovaného zaměstnance) a sponzora procesu...
|
|
|
Zkušenosti se smrtí blízké osoby u pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči
DOMBROVSKÁ, Ester
Práce se zabývá zkušenostmi se smrtí blízké osoby u pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči. První část bakalářské práce je zaměřená na teoretické pojetí truchlení v obecné rovině. Vymezuje samotný pojem a proces truchlení, na které navazují projevy truchlení v rámci celkové komplexnosti člověka. Dále jsou popsány a komparovány pohledy odborníků na jednotlivé fáze truchlení. Závěr je věnován popisu nekomplikovanéhoa komplikovaného truchlení a rozdílem mezi nimi. Následující část rozšiřuje obecný pojem truchlení o osobní zkušenosti se smrtí blízké osoby pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči, kteří se ztrátou osoby se setkali ještě před výkonem této profese. Výzkumná část se zaměřuje především na jejich vyrovnávání se se ztrátou blízké osoby, zda je tato zkušenost ovlivnila pro volbu profese v hospicové péči a jak je toto úmrtí ovlivňuje při výkonu profese. Poslední část se věnuje zpracování ztráty a rizikům ztráty nezpracované.
|
|
|
Syndrom vyhoření u osob pomáhajících profesí
RYBOLOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce pojednává o syndromu vyhoření, který se týká především osob pomáhajících profesí. Teoretická část se zabývá hlavními pojmy, které charakterizují problematiku ve zkoumané oblasti. Jedná se především o syndrom vyhoření, jeho vznik, příčinu a průběh, dále vymezením pojmu pomáhající profese a následně prevence, zejména supervize, její definice, druhy, formy, průběh a cíl. Praktická část pojednává o syndromu vyhoření a možnostech individuální i zaměstnanecké prevence. Cílem práce je zjistit, zda a jak zaměstnavatel uskutečňuje prevenci proti tomuto syndromu. K tomu byl určen kvalitativní výzkum, polostrukturovaný rozhovor. Výzkum je realizován se zaměstnanci pomáhajících profesí, kteří pracují v Jihočeském kraji s praxí déle jak čtyři roky. Za tyto zaměstnance byli vybráni: čtyři pracovníci v sociálních službách, dva sociální pracovníci a dvě speciální pedagožky. Výsledky výzkumu ukázaly, že zaměstnanci jsou velmi dobře informováni o syndromu vyhoření, dále se prokázalo, že zaměstnavatelé zajišťují zaměstnancům různé druhy prevence, které jsou pro zaměstnance dostatečně a uspokojivé. Bakalářskou práci lze využít jako zdroj informací pro pracovníky v pomáhajících profesích a následně mohou být výsledky poskytnuty zaměstnavatelům v daných zařízeních.
|
|
|
Motivace k pomáhající profesi sociálního pracovníka
KUBEŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá motivací, která vede sociální pracovníky k výběru pomáhající profese a setrvávání v ní. Teoretická část práce se věnuje uchopení základních pojmů a různým přístupům k motivaci v souvislosti s výkonem profese sociálního pracovníka. Praktická část se zabývá analýzou tzv. profesní koláže 9 respondentů z pomáhajících profesí. Profesní koláže jsou zpracovány sociálními pracovníky, kteří již mají určitou praxi v tomto oboru. Praktická část je také doplněna o rozhovory se sociálními pracovníky. Cílem bakalářské práce je odhalit skryté motivy sociálních pracovníků k výkonu jejich profese a porovnat s těmi vědomými (uváděnými např. v rámci rozhovoru). Potenciál, který profesní koláž nabízí, může být využit i k předcházení možného syndromu vyhoření, který je v pomáhajících profesích rizikem.
|
|
|
Psychoterapeutické aspekty sociální práce
PAPÁČKOVÁ, Štěpánka
V diplomové práci se zaměřuji na propojení psychoterapie a sociální práce. Nejen v psychoterapii je důležité zaměřit se na duševní pohodu člověka. Sociální pracovník se může také setkat s lidmi, kteří se necítí dobře a potřebují psychickou podporu. Zaměřila jsem se na definice psychoterapie a sociální práce, dále jsem porovnávala jejich cíle. Zaměřila jsem se na přístupy a teorie sociální práce, které jsou převzaty z psychoterapie. V diplomové práci jsem se snažila zodpovědět otázku, zda sociální práce využívá techniky psychoterapie a jaké společné prvky se v těchto profesích prolínají. Součástí diplomové práce je také popis etiky těchto dvou oborů. Na závěr jsem vyhodnotila společné a odlišné body psychoterapie a sociální práce jako pomáhajících profesí. Z výsledků práce jsem usoudila, že sociální práce využívá některé techniky, metody a přístupy, jež jsou převzaté z psychoterapie. Důležité je však, aby sociální pracovník měl dostatečné vzdělání, zkušenosti a osobnostní předpoklady, aby nedošlo k poškození klienta.
|
|
|
Vliv víry na pracovní výkon v pomáhajících profesích se zřetelem na motivaci a zvládání náročných situací
GREGOROVÁ, Alena
Práce se věnuje vlivu víry na pracovní výkon pomáhajících profesí se zřetelem na motivaci a zvládání náročných situací. Autorka volí kvalitativní design výzkumu. Výzkumná metoda zahrnuje polostrukturované rozhovory se sociálními pracovníky či pracovníky v sociálních službách Charity ČR. Mezi respondenty jsou rovným dílem zastoupeni ti, kteří se vnímají jako věřící (křesťané) a ti, kteří k víře (křesťanství) neinklinují. Práce mapuje klíčové téma motivace k výkonu pomáhající profese a zvládání náročných situací. Současně poskytuje vhled do možného přesahu náboženského vyznání v pomáhajících profesích.
|
host ::
RSS.